Býval to nejlepší hotel v kraji s čtyřiceti nádherně zařízenými pokoji, velkou hotelovou dvoranou, vyšperkovaným tanečním sálem, biliárem a křišťálovými lustry. Neméně působivá byla i zahrada v zadním traktu budovy. Hotel Buchar byl synonymem luxusu. Jeho majitel byl vůbec prvním vlastníkem automobilu ve městě. Před hotelem stála také první benzínová pumpa v Příbrami. Legendární hotel měl, kromě skvělé pověsti široko daleko, třeba i vlastní skleněné pivní láhve s nápisem Buchar plněné v příbramském pivovaru.

Čas se s ním ale příliš nemazlil. Nebo spíše lidé, kteří jeho pracně vybudované a zasloužené renomé nechali téměř v prach obrátit. Na kdysi nejhonosnějším domě na náměstí se totiž svou „péčí“ podepsali komunisté i divocí kapitalisté. A potažmo i zákony, které činí město v nakládání s domy v soukromém vlastnictví naprosto bezzubým.

Litografická pohlednice představuje nejlepší hotel své doby v kraji, jak vypadal začátkem 20. století, konkrétně roku 1904. Zdroj: Reprofoto z knihy Příbram na starých pohlednicích (Staré město) od Ludvíka Brožka

Přesto ale jeden pokus získat domy do vlastnictví města v minulosti proběhl. Od právoplatného dědice z rodiny Podařilů, které byl v restituci objekt vrácen, ho v devadesátých letech koupil nechvalně známý podnikatel Miroslav Provod. Menší část objektu pak v roce 1997 údajně zakoupil příbramský podnikatel Robert Soldán. Právě v této době U Podařilů vybuchovaly bomby. Spekulovalo se, že výbuchy měly souvislost s pojišťovacími podvody, ale žádný trestný čin se tehdy Kubiceho elitním vyšetřovatelům prokázat nepodařilo. Vzhledem k tomu, že Soldán nesplácel úvěry na koupi domu, padl objekt rozhodnutím soudu do konkursní podstaty. Město zavětřilo šanci na odkoupení. Miroslav Provod však vzápětí zpochybnil platnost kupní smlouvy s Robertem Soldanem. Soud následně rozhodl, ke škodě Soldanových věřitelů, že Miroslav Provod nepřestal nikdy být majitelem.

V době krachu „Soldanova projektu“ a následném pádu zadluženého majetku do konkursní podstaty, se radní a zastupitelé pokusili v roce 1998 jednat o zakoupení obou objektů do vlastnictví města. Vzhledem k podnikatelské pověsti osob bývalých majitelů se totiž mimo města Příbram nepřihlásil do konkursního řízení žádný zájemce. V okamžiku, kdy bylo téměř před podepsáním kupní smlouvy, mne na radnici a v doprovodu svého právního zástupce JUDr. Milana Jungra (bývalý vysoký důstojník Inspekce ministra vnitra), navštívil samotný Miroslav Provod. A doporučil mi konkursní podstatu Podařil určitě nekupovat. S tím, že město by mohlo do budoucna o svoje finance přijít, neboť se stále jedná pouze o jeho majetek a soud o neplatnosti konkursu vyhraje. A o něco později tento sledovaný soud skutečně vyhrál. A město Příbram díky této „netradiční schůzce“ a „neformální radě“, ušetřilo pět milionů korun,“ vzpomíná tehdejší starosta Josef Vacek.

Současné – ale i ta minulá – vedení se k celému problému postavilo poněkud alibisticky. O řešení se ale svým způsobem pokusilo.

Podle vyjádření Odboru koncepce a rozvoje města se bohužel nejedná ani u jednoho z uvedených domů o nemovitou kulturní památku. Leží pouze v památkovém ochranném pásmu nemovité kulturní památky kostela sv. Jakuba Většího, které bylo zřízeno roku 1996. V důsledku toho jsou možnosti města velmi omezené, nelze například uložit vlastníkům pokutu za to, že nechrání dům před ohrožením a poškozením (což by v případě, že by se jednalo o kulturní památku, šlo). Vlastník ale nesmí provádět stavební úpravy vnějšího pláště domu bez závazného stanoviska správního orgánu. Zákon o státní památkové péči je v této situaci velmi stručný a městům příliš vstříc nevychází.

Hotel Buchar v celém svém majestátu i se zaměstnanci a náhodnými kolemjdoucími. Snímek sloužil k propagaci hotelu. Nápis nad střechou ve skutečnosti nikdy neexistoval. Zdroj: Reprofoto z knihy Příbram na starých pohlednicích (Staré město) od Ludvíka Brožka

Příbramský odbor Stavebního úřadu a územního plánování chtěl za pomoci Národního památkového ústavu dostat celý dům do režimu památkově chráněné stavby, který by umožňoval uplatňovat vůči majiteli domu úplně jiné požadavky. Při prohlídce kdysi honosného hotelu ale zástupci Národního památkového ústavu shledali, že vnitřek domu je z pohledu památkové péče nezajímavý a navíc v žalostném stavu. Památkově chráněná tak zůstala pouze fasáda, stejně jako v letech minulých.

Stavební úřad loni v květnu vydal výzvu majitelům k provedení udržovacích prací. Zároveň svolal kontrolní prohlídku stavby za účasti majitelů. Úřad tehdy požadoval nainstalování zábran proti opadávání omítek a vyčištění okapů. Vlastníci zajistili budovu proti pádu omítky a zdiva dřevěnými ochrannými markýzami a přes budovu natáhli síťovinu, aby nedošlo k pádu zdiva na chodník.

A tím to celé haslo. Nyní se však zdá, že svítá naděje.

Oba domy totiž letos (druhý teprve před pár dny) koupil příbramský advokát Jiří Kokeš. Nyní se, dle jeho slov, intenzivně pracuje na studii a zahajují práce na projektu. Rekonstrukce prvního z domů (č. p. 153 s kdysi nejkrásnější secesní fasádou ve městě) by měla být odstartována koncem tohoto roku. Vše se ale bude odvíjet od souhlasu úřadů. Cílem je minimálně ze strany náměstí zachovat stávající ráz budov, fasád, atd. A hlavně je zachránit. Uvnitř totiž domy, kromě prvního patra, prakticky neexistují. Nemají stropy, jsou tam jen obvodové zdi. Jiří Kokeš doufá, že úřady budou mít zájem o rychlé řešení stávajícího stavu objektů a vyjdou mu vstříc. Jeho záměrem je vybudovat zde sídlo své advokátní kanceláře a několik bytů. Z domu U Podařilů zmizí v budoucnu i vietnamská prodejna. Chvilku si ale ještě počkáme. „Teprve nyní jsem dokončil studii na první dům a příští týden zahájím jednání s úřady, kdy i u druhého domu lze očekávat minimálně šest měsíců příprav. Do té doby není důvod prodejnu hned rušit,“ vysvětluje na závěr a zřejmě i nový začátek advokát Kokeš.

Jak šel čas s domy, které utvářely dobový obraz Příbrami? 

Na místě legendárního hotelu kdysi stálo šlechtické sídlo. Postaveno bylo roku 1690, později vyhořelo a vystřídalo se v něm několik majitelů. Zásadní změna nastala, když dům koupila rodina Bucharů. Otec hoteliéra Maxe Buchara – amatérského fotografa, milovníka historie, sběratele starožitností, pěšího turisty, cyklisty, vášnivého řidiče a mimo jiné i radního za vlády starosty Blažeje Mixy, v něm zřídil hospodu. Jeden z nejosvícenějších Příbramáků své doby, zmiňovaný Max Buchar, pak budovu roku 1859 přestavěl na jednoposchoďový hotel. Druhé patro přibylo v roce 1885, o pět let později společenský sál. Roku 1901 byl hotel rozšířen o vedlejší budovu. Do roku 1918 nesl název U Císaře rakouského. V meziválečném období I. republiky Grandhotel Brožek (po novém majiteli), později Grandhotel Podařil. Rodina Podařilů byla židovského původu a patřila mezi „příbramskou smetánku“. V době německé okupace řídil restaurační podnik nucený německý správce a komisař tzv. treuhänder. V krátkém poválečném období mezi lety 1945 – 1948 se hotel vrátil do majetku rodiny Podařilových. V roce 1948 upadl, v rámci znárodňování, do spárů komunistů.Stal se sídlem Jednoty. Sídlila tu i redakce deníku krajského výboru KSČ Svoboda. Luxusní restaurace se změnila v dělnickou hospodu. Na obědy sem chodili příbramští řemeslníci, prodavači a úředníci. Komunisté domy spravovali tak „intenzivně“, že byly na konci jejich éry téměř vybydlené.Přesto si sem našla kultura cestu. Na konci čtyřicátých let, až do doby zásahu komunistických úřadů proti jazzu a jeho posluchačům začátkem let padesátých, se ve zdejším sále konaly vynikající swingové koncerty. Stejně tak v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy se tu vedle baráčnických a sportovních plesů pořádaly rockové, folkové, jazzrockové a později také punkové koncerty (Vladimír Mišík a ETC, Bohemia, Blue Effect, Energit, Marsyas a další). V roce 1988 tu svůj vůbec první koncert odehrála kapela E!E. Byl to prostor, který měl silného „genia loci“ a ani komunistické zvůli se ho nepodařilo vymýtit. Po revoluci se nemovitosti v rámci restituce vrátily právoplatnému majiteli – rodině Podařilů, která se po nuceném vyvlastnění přestěhovala do Prahy. Známý starožitník pan Podařil následně prodal kdysi slavný hotel známé postavě českého podnikatelského „podsvětí“ Miroslavu Provodovi. Jeho původní záměr byl zrekonstruovat domy a zbudovat v nich byty a restauraci. Ale skutek utek´. V roce 1997 zakoupil část objektu podnikatel Robert Soldán (viz text). U Podařilů bouchaly bomby a vzduchem obrazně řečeno létaly i neplatné kupní smlouvy. Soud nakonec rozhodl, že Miroslav Provod nikdy nepřestal být majitelem obou objektů. V roce 2006 byl Provod společně s tehdy uprchlým Tomášem Pitrem pravomocně odsouzen na pět let za daňové úniky. A v době výkonu jeho trestu, který nastoupil v roce 2007, a ze kterého byl podmíněně propuštěn za dobré chování v roce 2010, došlo k předposlední majetkové změně. Nabyvateli hlavního objektu se stali vietnamští manželé Nguenovi z Kladna a majitelem vedlejšího domu příbramský podnikatel Lubomír Pavel v zastoupení společnosti Mercator. Paradoxně to byli teprve vietnamští manželé, kteří investovali první větší finance do údržby a záchrany objektu. Ten byl staticky zajištěn a získal novou střechu. Letos domy odkoupil příbramský advokát Jiří Kokeš. Plánuje rozsáhlou rekonstrukci a záchranu domů, na které bývala kdysi Příbram právem pyšná.

Hotel Buchar se svými zaměstnanci asi roku 1919. Všimněte si cyklisty před obchodem pana Petráška. Zdroj: reprofoto z knihy Příbram na starých pohlednicích (Staré město) od Ludvíka Brožka
Vůbec první výstava „Nože“, dnes největší a nejznámější výstava nožů a chladných zbraní v republice, se konala právě v sále U Podařilů. Zdroj: www.noze-cz.cz
Obrněný transportér projíždí 23. 8. 1968 okolo restaurace Jednoty a redakce Svobody na náměstí Pionýrů. Zdroj: archiv Hornického muzea
Před zahradou ve vnitřním bloku hotelu stojí majitel se svojí rodinou. Na dvorek vjížděly průjezdem v čele hotelu povozy s potřebami pro provoz hotelu. Sál hotelu s hodinami, křišťálovými lustry a krásnými pohodlnými židlemi se mohl měřit s nejluxusnějšími pražskými restauracemi své doby. Zdroj: reprofoto z knihy Příbram na starých pohlednicích (Staré město) od Ludvíka Brožka
Pohled na hotel, který se tou dobou nazýval Hotel u císaře rakouského, ještě před přestavbou sousedního domu č. p. 153. Vlevo nahoře luxusní jídelna s obrazem císaře Františka Josefa I. Vpravo pak kulečník, oblíbená pánská kratochvíle. Zdroj: reprofoto z knihy Příbram na starých pohlednicích (Staré město) od Ludvíka Brožka