Kvalita vody na Nováku se zhoršila. Jak poznáte sinice?

Kvalita vody v přírodních koupalištích strmě klesá. Lví podíl na tom má horké počasí. Voda se kazí v každé louži, pokud raritně zaprší. Měření hygieniků prokázalo zvýšený výskyt sinic nejen na Slapech a Orlíku, ale nově i na Novém rybníku.

O hodnocení kvality v oblíbených koupalištích jsme si povídali s Ing. Lubošem Mandíkem, vedoucím odboru obecné a komunální hygieny příbramské pobočky Krajské hygienické stanice.

 

Která koupaliště na Příbramsku pravidelně sledujete?

Přírodní koupaliště jsou rozděleny na dvě kategorie. Jednak jsou to tzv. koupací oblasti, což jsou lokality, které jsou významné z hlediska návštěvnosti a tím pádem prioritní z hlediska sledování. Většinou nemají svého provozovatele. U nás je takových lokalit šest: na Slapech dvě – Stará Živohošť a Županovice, na Orlíku jsou to Lavičky, Popelíky, Trhovky a Podskalí.

Potom jsou to malá koupaliště nebo rybníky, které většinou mají své provozovatele (pokud pomineme Nový rybník, který je podle návštěvnosti a významu brán jako velké koupaliště a má svého provozovatele). Je to biotop v Jincích, koupaliště v Obecnici, v Březnici a malé koupaliště v Hrachově.

Co třeba koupaliště v Bohutíně?

Bohutín mezi ně nespadá – to je požární nádrž. Základními kritérii jsou, že musí být provozovatel, provozní řád, zázemí pro návštěvníky a provozovatel zajistí pravidelně po dobu koupací sezóny sledování kvality vody. U těch velkých lokalit, které provozovatele nemají, to dělá přímo stát naším prostřednictvím.

Pak jsou tyto lokality na stránkách KHS vedeny jako koupaliště a jejich provozovatelé sledují kvalitu vody. My ji následně podle výsledků rozborů hodnotíme a dáváme informace o kvalitě vody na stránky pro veřejnost. Najdete je zde. 

Jak často se kvalita vody hodnotí?

Před rekreační sezónou je vydáván tzv. monitorovací kalendář a podle toho, do jaké kategorie koupaliště spadá, má ze zákona stanovenou četnost a rozsah rozborů. Třeba Nový rybník měl stanoveny čtyři rozbory během koupací sezóny a vzhledem k tomu, že se tu dosud nevyskytovaly sinice, byla sledována jen mikrobiologická kvalita vody plus například průhlednost a vizuální posouzení hladinového znečištění – jestli neplave na hladině vegetace, papírky, odpadky… Lokality, ve kterých se v minulosti sinice vyskytovaly pravidelně, jsou sledovány každých 14 dní.

Kvalita vody je hodnocena stupněm kvality a „smajlíkem“. Co jednotlivé stupně znamenají?

Bezproblémový stav je hodnocen stupněm 1. Pokud je například mikrobiologická kvalita jen mírně zhoršena oproti limitu a vizuálním posouzením zjistíme mírné hladinové znečištění, udělujeme 2. stupeň kvality. Pak je trojka – zhoršená kvalita vody, kde už hraje roli vyšší obsah sinic. Většinou se tak děje na větších lokalitách. Pokud je zde zvýšený výskyt sinic, který sice není paušálně nebezpečný, ale teoreticky by se mohlo stát, že u citlivějších jedinců (malé děti, těhotné ženy, lidé s oslabeným organismem) se mohou vyskytnout zdravotní problémy – vyrážky, zánět spojivek nebo při polknutí potíže žaludečního charakteru, udělujeme 3. stupeň.

Znamená „zelená voda“ automaticky výskyt sinic?

V každé vodě je tzv. fytoplankton, který obsahuje řasy a sinice. Řasy nejsou nebezpečné, některé sinice ale mohou být toxické a způsobovat zdravotní problémy. Pozná se to tak, že sinice, na rozdíl od řasy, poměrně dobře reaguje na teplo a světlo a vystupuje směrem k hladině, kde se tvoří takové šmouhy a chuchvalce, zelené blíže nedefinovatelné koberce, kterým se slangově říká „vodní květ“. Je to v podstatě koncentrace sinic na hladině vodní plochy.

Jak poznám, jestli jsou ve vodě neškodné řasy nebo nebezpečné sinice?

Nejjednodušší laický způsob, jak odlišit, zda jsou v rybníku jen řasy nebo i sinice je ten, že dáte do petláhve vodu z inkriminované lokality a necháte ji stát půl hodiny na sluníčku. Pokud jsou to sinice, zákal vytvoří při hladině zelený kroužek a jinak je voda v lahvi čistá, pokud jsou ve vodě jen neškodné řasy, zůstane celý vodní sloupec stejně zelený.

Co byste doporučil lidem, kteří se rozhodnou vykoupat ve vodě se zvýšeným výskytem sinic?

Vnímavější jedinci, mezi které spadají, jak již bylo řečeno, malé děti, těhotné ženy nebo třeba lidé po nemoci se sníženou imunitou, by se měli rozhodně osprchovat čistou vodou. A to po každém vykoupání.

Příbramský Nový rybník měl dosud snížený stupeň sledování. Při posledním měření se ale bohužel prokázal zvýšený výskyt sinic. Zintenzivní se frekvence sledování? Kdy bude příští měření?

Příští měření proběhne hned v pondělí 13. srpna. Pokud je zjištěn zvýšený obsah sinic, nekontroluje se podle monitorovacího kalendáře, ale v týdenních intervalech. A to až do té doby, než se kvality vody vrátí na stupeň číslo 2.

Kvalitu vody na Nováku budou hygienici nově sledovat každý týden. Dokud se situace nezlepší. Foto: SZM Příbram

Nový rybník měl v minulosti potíže i s výskytem tzv. cerkárií. Přiblížíte nám, o co jde?

Cerkárie je cca 2 milimetry veliký organismus, živočich, který se vám zavrtá pod kůži – říká se jim také motolice. Ty skutečně nebezpečné ale potkáte v tropických zemích. Zdejší cerkárie způsobují jen vyrážku, což je reakce na to, že živočich, který se zavrtá pod kůži, uhyne. Není totiž zvyklý na složení lidské krve. Člověk není jeho standardním koncovým hostitelem. A vyrážka je reakce na toho mrtvého živočicha. Je to velice nepříjemné. Sám jsem to měl. Je to jako štípanec od komára, který však vydrží pět dní a hodně to svědí.

Aby se cerkárie mohla množit, potřebuje teplokrevného živočicha, do kterého naklade vajíčka, které se přes zažívací trakt trusem dostanou do vody. Takovým živočichem je pouze vodní ptactvo, ne člověk. Konkrétně na Nováku to byly kachny. Exkrementem vodního ptactva se vajíčka dostanou do vody, z nich se vyklube larva, která musí mít ještě jednoho mezihostitele – tím je vodní plž – šnek. V něm dojde k přeměně do další fáze, která už se nazývá cerkárie. Ta v podstatě šneka udolá a pak hledá finálního hostitele, do kterého by se mohla zavrtat a završit svůj vývojový cyklus – naklást vajíčka.

Při tom, když hledá kachnu, může narazit i například i na koupajícího se člověka. A ona nerozpozná, jestli se jedná o plavce nebo kachnu. Zavrtá se, v případě člověka zahyne, v případě, že natrefí na kachnu, koloběh pokračuje dál. Jedinou možností, jak se dá ověřit, že tam cerkárie jsou, je, že lidé začnou mít problémy. Jinak to, třeba rozborem vody, nezjistíte.

Cerkárie, infekční larva motolic, způsobuje nepříjemnou vyrážku, tzv. cerkáriovou dermatiditu. Foto: www.prirodovedci.cz

Na Nováku se cerkárie vyskytly zatím dvakrát. Naposledy, kdy to bylo skutečně laboratorně potvrzené, to bylo v roce 2012, kdy bylo koupání zakázáno. V roce 2014 pak byly hlášeny vyrážky, ale nebylo to lékařsky potvrzené, ani nebyli nalezeni šneci. Abychom mohli zjistit přítomnost cerkárií, musíte najít mezihostitele – šneka (v případě Nového rybníka to byly plovatky), sebrat je a analytickými metodami zjistíte, jestli obsahuje cerkárie. Provozovatel denně prochází okolo břehů a sleduje, zda tam šneci nejsou. Šnek se obecně drží něčeho pevného – obrubníků na okraji vodní nádrže. A pokud tam šneci nejsou, nemá cenu panikařit.

Reklama: